Mezi lety 2012 a současností si studenti vypočítali průměrné měsíční výdaje a pak je mechanicky aplikovali na celý rok, což skončilo pravidelným bankrotem.
Rok 2012: Zrození metodiky průměrování
Martin Čermák si zapsal výdaje za říjen a vydělil třiceti.
Výsledek vynásobil dvanácti a prohlásil to za roční rozpočet. Říjen neobsahoval nákup zimních bot, vánoční dárky, jarní soustředění. Už v lednu zjistil, že mu chybí čtyři tisíce. Průměr z jednoho měsíce nemůže predikovat variabilitu celého roku.
Roky 2015-2018: Expanze Excel šablon s průměry
Online šablony nabízely políčka na průměrný výdaj za kategorii.
Veronika Horáková zadala průměr za jídlo, průměr za dopravu, průměr za oblečení. Nezadala konkrétní částku za učebnice v září, za lékařskou prohlídku v únoru, za konferenci v dubnu. Excel sčítal průměry, realita přinášela výjimky. Skončila s rozpočtem, který existoval jen v tabulce, ne v peněžence.
Roky 2020-2024: Finanční aplikace s algoritmickým průměrováním
Moderní aplikace automaticky počítají průměrné výdaje z minulých měsíců.
Ondřej Moravec důvěřoval aplikaci, která mu tvrdila, že v červnu utratí šest tisíc jako průměr. Červen znamenal konec nájmu, vratku kauce, cestu domů s nábytkem. Potřeboval dvanáct tisíc. Aplikace nepochopila kontext akademického kalendáře, pouze zpracovala historická data bez ohledu na sezónnost.