Období od roku 2012 do roku 2023 dokumentuje vzorec tvorby statických rozpočtů, které studenti nikdy neaktualizovali podle měnící se reality, což vedlo k opakovaným finančním krizím.
Fáze 2012-2015: Rozpočty vytesané do kamene
Studenti vytvořili rozpočet v září a pak se ho drželi bez úprav celý rok.
Pavla Kratochvílová naplánovala v září čtyři tisíce měsíčně na jídlo. V listopadu zdražila menza o dvacet korun za oběd. Ona pokračovala s původním číslem a začala vynechávat večeře. Do května přibrala minus sedm kilo, protože změnit rozpočet považovala za selhání. Neaktualizovala jediné číslo deset měsíců.
Fáze 2016-2019: Ignorování životních změn
Tehdy studenti nereagovali na zásadní události, které měnily finanční situaci.
Dominik Němec měl rozpočet pro bydlení na koleji. V lednu se přestěhoval do bytu s přítelkyní. Náklady vzrostly o čtyři tisíce měsíčně. Nezměnil rozpočet, pouze přestal platit některé účty. V červnu měl dluhy osm tisíc a rozchod. Rozpočet z září neodpovídal situaci v únoru, ale nikdy ho neupravil.
Fáze 2020-2023: Pandemické šoky bez úprav
Generace během covidu ztratila brigády, ale neupravila rozpočty na nižší příjmy.
Simona Maříková měla plán s příjmem sedm tisíc měsíčně z kavárny. Kavárna zavřela v říjnu 2020. Ona pokračovala v utrácení podle původního plánu ještě v listopadu a prosinci. Lednová karta ukázala minus dvanáct tisíc. Trvalo jí osm měsíců splatit dluh, protože okamžitě nesnížila výdaje po ztrátě příjmu.